Příběh Křenků
Z hospodářství v Letech přes barvířské řemeslo ke zlatnické dílně v Praze. Cesta jedné rodiny od 18. století k Danielovi Křenkovi.
Matriky, doklady a rodinné vzpomínky · stav k 17. listopadu 2026
Kapitoly příběhu
- Jan a Anna z Letů čp. 13
- Josef a Ludmila: svatba roku 1799
- Matěj a Anna: hospodářství i služba obci
- Svatba spojila dvě větve Křenkových
- Josef a Marie: z Letů do Malé Mořiny
- Bohumír barvil hedvábí
- Václav: klenotník a rodinná vzpomínka na filmový prsten
- Od rodinné paměti k Danielovu stromu
- Z čeho příběh vychází
Jan a Anna z Letů čp. 13
Nejstarší bezpečně pojmenovaní předkové naší přímé křenkovské větve jsou Jan Křenek a jeho žena Anna. Žili v Letech a Jan byl sedlákem. Dne 5. března 1772 byl pokřtěn jejich syn Josef. Matrika uvádí dům číslo 13 a dobřichovické poddanství. Samostatný den narození nezapisuje, proto je toto datum dnem křtu. Kmotry byli mlynář Matěj Šplíchal a Valburga Daňová, žena dobřichovického hostinského Dominika. Josefův křest
Josef měl staršího bratra Antonína. Narodil se 12. června 1770 a ještě téhož dne byl pokřtěn v kapli svatého Tadeáše v Dobřichovicích. Zemřel 16. května 1771, podle matriky v jedenácti měsících. Úmrtní zápis jmenuje otce, křest doplňuje matku Annu. Oba chlapci měli stejného kmotra, mlynáře Matěje Šplíchala. Antonínův křest · Antonínovo úmrtí
Anna zemřela 7. května 1774 v Letech čp. 13. Matrika uvádí, že jí bylo 40 let. Když se Jan 27. června 1775 znovu ženil, ořešská matrika ho označila za vdovce ze stejného domu. Jeho druhou doloženou ženou byla Ludmila Mertlová, dcera zesnulého sedláka Františka Mertla z Chrášťan. V březnu 1778 byl pokřtěn jejich syn Václav Dominik, Josefův mladší polorodý bratr. Kmotrem mu byl znovu Dominik Daňa. Annino úmrtí · svatba v Ořechu · křest Václava Dominika
Jan zemřel 28. ledna 1796 v Letech čp. 13. Úmrtní zápis ho uvádí jako vysloužilého souseda a dobřichovického poddaného ve věku pravděpodobně 67 let. Stejného věku by tehdy dosáhl i Jan, kterého v Letech pokřtili 1. srpna 1728 jako syna Václava Křenka a Anny. V rodokmenu jsou proto Václav a Anna vedeni jako pravděpodobní Janovi rodiče. V několika rodinách v Letech se při křtech objevují Daňovi z Dobřichovic. Daniel svědčil u křtu Jana v roce 1728 a jeho syn Dominik u křtu Františka, syna Jana a Anny, roku 1761. Janův úmrtní zápis · křest roku 1728 · křest z roku 1761
V lednu 1724 se vdovec Václav Křenek z Letů oženil s Annou z Řevnic. Oddací zápis přímo jmenuje jejího otce Jakuba, jehož příjmení čteme pravděpodobně jako Ráž. Pokud jde o rodiče Jana pokřtěného roku 1728, svatba rozšiřuje tuto větev i o jeho dědečka z matčiny strany. Sňatek roku 1724
Stejná jména rodičů se v Letech objevují ještě u Jakuba narozeného roku 1751. Pravděpodobně právě tento chlapec zemřel v dubnu 1756. Matrika jej uvádí jako dítě zesnulého Václava Křenka. V mezidobí je v Letech zapsána smrt Václava Křenka ve věku 64 let. Jeho totožnost s Václavem ze svatby roku 1724 se ještě ověřuje. Jakubův křest · Václavovo úmrtí · Jakubovo úmrtí
V Letech žili Křenkovi už v 17. století. Soupis z roku 1651 zachycuje hospodáře Jakuba Křenka, jeho ženu Dorotu a syna Havla. Berní rula Podbrdska, sestavená roku 1653, uvádí Jakuba Křenka také mezi třemi rolníky ve vsi pod statkem Dobřichovice. Na jeho hospodářství připadalo 120 strychů orné půdy. Pozdější přípis zaznamenává částečné vyhoření a berní úlevu k druhému termínu roku 1659. V obou soupisech figuruje i jeho soused Tomáš Kautskej. Shoda hospodářů a vrchnosti silně podporuje závěr, že jde o téhož Jakuba. Soupis z roku 1651 · berní rula, s. 89
O generaci později vedla revizitační komise Jakuba Křenka jako dřívějšího hospodáře a Havla Křenka jako jeho nástupce na téže usedlosti. Ze soupisu roku 1651 víme, že Jakub měl syna Havla. Když pak v listopadu 1678 pokřtili v Letech Dorotu, jejími rodiči byli Havel Křenek a Anna. Podle jména, obce a doby šlo velmi pravděpodobně o téhož Havla. Berní revizitace, fol. 10v–11r · Dorotin křest
Josef Hradec v časopise Kazín z roku 1930 spojuje Jakuba a Havla se Šurovským gruntem, pozdějším čp. 13. Roku 1660 tam hospodařili Jakub s Dorotou, po nich Jakubův syn Havel s Annou. Jako další držitele Hradec jmenuje Václava Křenka s Markytou. Jejich příbuzenský vztah k Havlovi a Anně neuvádí. Stejný dům zachycuje matrika roku 1772 u našeho Jana. Z Hradcova seriálu čerpala i letská kronika. Hradcův článek v Kazínu · Josefův křest roku 1772
V Letech se překrývala působnost několika vrchností. Karlštejnská pozemková kniha vede samostatný zápis o usedlosti Jana Jonáše. Zaznamenává její koupi roku 1636 a později jmenuje Václava Silbercera. Urbář z roku 1674 má u Letů Václava Kalouse s týmž příjmím. Pro Šurovský grunt je rozhodující evidence dobřichovické vrchnosti. Pozemková kniha, list 375 · přípis z roku 1671 · karlštejnský urbář
Když v roce 1726 Berounka změnila koryto, přišel hospodář Křenek z čp. 13 podle kroniky o část pozemků. Náhradou dostal menší z nově vzniklých ostrůvků. Kronika jmenuje Václava Křenka, který na něm pěstoval zelí a později ječmen. V té době matrika zachycuje Václava a Annu u křtu Roziny roku 1725 a Jana roku 1728. Podobná doba i místo dávají důvod oba prameny porovnávat. Ostrůvek Křenkovský · Rozinin křest · Janův křest
Matrika z roku 1679 zná Markétu Maškovou, která se tehdy provdala za Václava Křenka. V lednu 1695 zemřel Václav Křenek, kterého farář výslovně označil jako souseda z Letů. V srpnu pokřtili Kateřinu, dceru Václava a Markéty. Mohla se narodit po otcově smrti. Dne 4. března 1696 si Adam Píša z Letů vzal Markétu, vdovu po Václavu Křenkovi. Může jít o Markétu Maškovou. Svatba roku 1679 · Václavovo úmrtí · Kateřinin křest · Markétin sňatek s Adamem Píšou
O tři roky později zaznamenal farář úmrtí Adama Křenka, souseda z Letů. Mohl to být Adam Píša známý pod příjmením rodiny své ženy. Roku 1700 se mezi svědky při křtu znovu objevuje Markéta Křenková z Letů. Jméno ženy i časová návaznost vybízejí k porovnání se svatbou, jméno jejího manžela se však ani v jednom z těchto dvou zápisů nedozvíme. Adamův pohřeb · Markétino svědectví
V tereziánském katastru z roku 1748 je dvakrát uvedena Markéta Křenková. U větší položky stojí 92 strychů, zatímco Havlův grunt měl v revizitaci 98. Vedle jejího jména se znovu objevují Píšovi a Koutští. Hradec uvádí u Markyty roku 1765 desátek pro dobřichovickou faru ve výši sedmnácti mandel a čtyř snopů žita. Zda jde o tutéž ženu jako v katastru, se ještě ověřuje. Tereziánský katastr, fol. 94v · zmínka o desátku
Václav Šura a Šurovský grunt v 16. století
Letská kronika odkazuje na gruntovní knihu z roku 1515, v níž je Šurovský grunt mezi usedlostmi poplatnými křižovníkům. Tak daleko zatím sahá stopa samotné usedlosti. Pamětní kniha Letů, snímky 10 a 11
Podle Hradce připadl grunt po vymření přímých potomků vrchnosti a Václav Křenek zvaný Šura jej od ní koupil roku 1577 za 450 kop míšeňských. Hned zaplatil 302 kop a zbývajících 148 splácel i v naturáliích. Roku 1578 dodal čtyřicet strychů žita, čtrnáct strychů pšenice a koně do kočáru. Urbář zachycuje také dodávku třinácti strychů do dobřichovické sladovny při vyúčtování v roce 1580. Podle soudních registrů bylo roku 1587 potvrzeno, že Václav grunt doplatil. Hradec v Kazínu
Tištěný výpis z gruntovní knihy zachycuje Václava Šuru už roku 1565, kdy převzal letský grunt rovněž za 450 kop. Roku 1563 jej koupil Jan Rájovský od Doroty Kohoutové, vdovy po Jakubovi. Letská kronika navíc uvádí Křenka na Šurovském gruntu k roku 1567 a ve výtahu z urbáře roku 1576 má jméno Václav Šura ve dvou skupinách poddaných s odlišnými dávkami. Původní zápisy mají ukázat, které z těchto zmínek patří témuž člověku a usedlosti. Výpis z gruntovní knihy · Kronika Letů, snímky 13 a 14
Když Václav roku 1596 zemřel, vdova Regina prodala statek Martinu Linkovi za 600 kop míšeňských. K hospodářství patřily dvě krávy, vůz s řetězem, váhy, pluh, sedm slepic s kohoutem i čtyři stoly ve světnici. Regina se za Linku provdala a roku 1600 podruhé ovdověla. Na statek pak přijala Martina Dvořáka z Lipan. Jeho otec mu na hospodaření dal sto kop, koně, dvě klisny a dvě krávy. Hradec v Kazínu
Také Martin Dvořák se podle gruntu nazýval Šura. V roce 1617 vyměnil letský grunt za dobřichovický statek Šebestiána Mareše a vymínil si, že k novému statku připadne i díl pole z původní usedlosti. Mareš se podle Hradce na gruntu přes válku neudržel. V roce 1660 tu hospodařili Jakub Křenek a Dorota. Příbuzenské spojení Jakuba se starším Václavem zatím chybí. Hradec v Kazínu
Kronika uvádí i jména odvozená od otců. Jana Vávrovice označuje za syna Vavřince Křenka, Šebka Havlovice za syna Havla Křenka a Víta Matoušovice za syna Matouše Křenka. U Václava Šury zmiňuje otce Křenka ze Šurovského gruntu bez křestního jména. Šebek Havlovic patří ke starší generaci než Havel, syn Jakuba z roku 1651, a Šebestián Mareš z roku 1617 je v prameni uveden samostatně. Stará jména Křenků
U dnešního čp. 1 zmiňuje kronika roku 1576 hospodáře Šebka Havlova, kterého označuje za Šebestiána Křenka. Z hospodářství měl vyplatit podíl čtyřiceti kop míšeňských svému bratru Jiřímu. Při sirotčím vyúčtování roku 1580 uvedl, že vyplatil třiatřicet kop a dluží jich ještě sedm. Kronika tak zachycuje vedle vztahu k otci i jednoho Šebkova sourozence. Příbuzenství k pozdějším držitelům čp. 13 zůstává otevřené. Kronika o Šebkovi a Jiřím
U Kautského gruntu čp. 16 Hradec už v 16. století jmenuje Jakuba Kautského s Dorotou. Když byl zpustlý grunt roku 1616 prodán Václavu Vanžurovi, měl kupující vyplatit padesát kop Janovi, synovi zemřelého Jana Kautského. O mnoho let později se na grunt přiženil Vít Křenek příjmím Dlouhý. Článek jeho příbuzenství k hospodářům ze Šurovského gruntu neurčuje. Hradec v Kazínu
Zmínka o Letech z roku 1434
Při vyřizování pozůstalosti Šimona Hrnečka z Řevnic se mezi jmény objevují Hrabě z Letóv a Tomík z Letóv. Letská kronika vyslovila domněnku, že první z nich mohl patřit ke Křenkům. Tištěný výpis z dobové knihy uvádí jen jeho tehdejší označení. K příjmení Křenek ani k šlechtickému původu nedává další oporu. Zápis o pozůstalosti z 21. srpna 1434
Josef a Ludmila: svatba roku 1799
Josef se oženil s Ludmilou Šubrovou v září 1799. Rejstřík uvádí 16. září. Podle matriky mu bylo sedmadvacet let, což odpovídá křtu z roku 1772. Oddací zápis znovu jmenuje jeho rodiče Jana a Annu. Svatba Josefa a Ludmily · oddací rejstřík
Když se roku 1821 vdávala jejich dcera Josefa, oddávající zapsal jejího otce Josefa Křenka z Letů čp. 14 i jejího dědečka Jakuba Šubra z Kozolup. Letská kronika uvádí, že na konci 18. století připadla k čp. 14 polovina polností z čp. 13, kde se Josef narodil. Svatba syna Matěje roku 1823 doplňuje Jakubovu ženu Annu a křest Matějových dvojčat roku 1841 uvádí Ludmilu rozenou Šubrovou z Kozolup čp. 5. Rozdělení pozemků · svatba Josefy · křest dvojčat
Matěj a Anna: hospodářství i služba obci
Josefův syn Matěj Křenek se 25. dubna 1823 oženil s Annou Svobodovou z Krupné čp. 5. Oddací matrika farnosti Liteň uvádí ženicha z Letů čp. 14 a výslovně jmenuje jeho rodiče Josefa a Ludmilu. Matějovo přesné narození ještě nemáme bez výhrad: velmi dobře odpovídá chlapci narozenému 22. prosince 1801 v Letech čp. 1 stejným rodičům. Rozdílný dům zůstává důvodem, proč tento den uvádíme jako pravděpodobný. Svatba z roku 1823 však rodičovství dokládá přímo.
Matěj a Anna hospodařili v Letech čp. 14. Tam se jim 14. srpna 1836 narodil syn Josef, pokračovatel naší přímé větve. Jeho křest spojuje s domem tři generace: malého Josefa, otce Matěje a dědečka Josefa, tehdy již zemřelého statkáře. Když bylo mladšímu Josefovi pět let, přibyli do rodiny sourozenci, dvojčata Matěj a Ludmila, narození 9. října 1841. Josefův rodný zápis a společný křest dvojčat zachycují domácnost v různých letech; samotný způsob předávání hospodářství musí teprve objasnit pozemkové knihy.
Otce rodiny Matěje označuje úmrtní zápis jako rolníka a představeného obce. Zemřel 9. března 1853 v pražské nemocnici a 11. března byl pohřben v Karlíku. Anna jej přežila o více než osmadvacet let: zemřela 4. června 1881 v Letech čp. 14 a pohřbena byla rovněž v Karlíku. Její vlastní křest dokládá narození 17. května 1804 v Krupné. Matějovo úmrtí, Annino úmrtí a Annin křest zachycují jejich původ, život v Letech i místo posledního odpočinku.
Svatba spojila dvě větve Křenkových
Josefova sestra Marie Křenková, narozená 5. července 1839 v Letech čp. 14, se 16. února 1863 v Dobřichovicích provdala za Jana Křenka. Jan se narodil 26. června 1831 v Letech čp. 19 Josefovi Křenkovi a Alžbětě rozené Babičkové. V době svatby už hospodařil v Dobřichovicích čp. 28, odkud pocházela jeho matka. Mariin křest · Janův křest · sňatek Janových rodičů
V domě čp. 28 se Alžběta 1. prosince 1799 narodila Janu Babičkovi a Anně rozené Hubáčkové. Ještě v soupisu obyvatel z roku 1866 tu Josef Hradec jmenuje Alžbětu, jejího manžela Josefa a jejího bratra Josefa Babičku. Alžbětin křest · soupis obyvatel z roku 1866
Farář při svatbě zapsal pokrevní příbuzenství ve třetím stupni na obou stranách. Podle tehdejšího církevního počítání to znamená, že společný předek byl v generaci jejich pradědů a prababiček. Na Mariině straně vede doložená větev přes otce Matěje a děda Josefa k Janu Křenkovi, sedlákovi z Letů čp. 13. Na Janově straně vede přes otce Josefa k dědovi Františkovi. Jeho svatba roku 1782 rovněž uvádí otce Jana, sedláka z Letů. Věk ve Františkově úmrtním zápisu odpovídá křtu z roku 1761, kde je vedle Jana jmenována také Anna. Spojení s rodiči z čp. 13 je velmi pravděpodobné. Samotná žádost o povolení sňatku z roku 1863 by mohla společné předky určit jménem. Svatba z roku 1863 · Františkova svatba z roku 1782 · Františkovo úmrtí
František a jeho žena Kateřina Vlášková žili v letském čp. 19. Když jejich syn Josef roku 1787 zemřel jako kojenec, v rodině se jméno později objevilo znovu. Druhý Josef, narozený roku 1792, byl otcem ženicha z roku 1863. Křest dvojčat Jakuba a Veroniky v roce 1794 čitelně zachytil Kateřinino rodné příjmení a pomohl přečíst i jméno jejího otce Jana Vláška v oddací matrice. Úmrtí prvního Josefa · křest druhého Josefa · křest dvojčat
Sám grunt čp. 19 má podle letské kroniky s příjmením Křenek delší historii. Už roku 1567 se tam měl přiženit Adam Jeník, u něhož kronika uvádí v závorce Křenek. Po jeho smrti vdova Markyta grunt prodala. Křenkovým připadl znovu roku 1760. Kronika u tohoto převodu nejmenuje nabyvatele. Původní zápis o převodu by mohl objasnit, kdo na usedlosti předcházel Františkovi. Pamětní kniha Letů, čp. 19
Josef a Marie: z Letů do Malé Mořiny
Mladší Josef zůstával spojen s Lety čp. 14 ještě při svatbě 27. listopadu 1865. Oddací matrika jej nazývá gruntovníkem, tedy držitelem hospodářství. Jeho nevěsta Marie Surová pocházela z Černošic čp. 4 a tehdy bydlela v Letech čp. 8. Její otec Josef Sura byl gruntovníkem a polním strážníkem. Pod oddacím zápisem zůstal i jeho podpis se svolením ke sňatku dcery.
Marie se narodila 23. července 1845 a o dva dny později ji pokřtili v Černošicích. Její křest jmenuje také obě dvojice prarodičů. Z otcovy strany to byli Jan Šura a Anna Bambazová, z matčiny strany Tomáš Šlocar a Kateřina z Mokropes. Kateřinino rodné příjmení je v zápisu hůř čitelné. Mariin křest
Mariin otec Josef Šura se narodil 25. března 1820 v Černošicích čp. 11. Jeho křest jmenuje také dědečka z matčiny strany, domkáře Jana Bambaze. Skica Horních Černošic zachycuje Josefova otce Jana ještě roku 1840 pod čp. 11. Křest vnučky v roce 1845 už uvádí čp. 4. Josefův křest · katastrální skica
O deset let později zastihujeme Josefa a Marii v Malé Mořině čp. 38, dnešní Mořince. Tam se jim 21. října 1875 narodil Bohumír Křenek, pokřtěný o dva dny později. Josef je uveden jako rolník a syn Matěje Křenka a Anny Svobodové z Letů. Přesný okamžik přesunu z Letů neznáme. Josefovo úmrtí 14. února 1883 dokládá přípis na policejní přihlášce; vlastní úmrtní zápis se dosud nepodařilo přiřadit. Bohumírův křest a policejní karta rodiny pocházejí z různých částí jeho života.
Bohumír barvil hedvábí
V další generaci se rodinné řemeslo změnilo. Při svatbě 26. února 1900 je Bohumír zapsán jako „barvíř hedbáví“. Bydlel v Košířích čp. 192 a bral si Otilii Albinu Šedivákovou, dceru zámečníka Františka Šediváka a Aloisie Vondrové. Otilie pocházela ze Staré Huti čp. 66, kde se narodila 6. února 1870; při svatbě již bydlela na Smíchově. Oddací zápis tak spojuje křenkovskou zemědělskou minulost s pražským prostředím barvíře a zámečníkovy rodiny.
K Bohumírovi se váže také rodinná vzpomínka na legie ve Francii. Vojenská evidence skutečně nabízí velmi pravděpodobného kandidáta: Bohumila Křenka, ročník 1875, z Malé Mořiny, příslušného do Letů, zařazeného roku 1918 k 21. pěšímu pluku československých legií ve Francii. Zůstává však podstatný rozpor. Vojenský přehled uvádí narození 6. dubna 1875, zatímco Bohumírův vlastní křest i svatba mají 21. října 1875. Ani shoda místa, roku a dalších okolností neopravňuje rozdíl přehlédnout. Službu proto pokládáme za velmi pravděpodobnou stopu, kterou má potvrdit původní osobní spis. Nejde o doloženou službu ve francouzské Cizinecké legii. Podrobnosti vojenské hypotézy zůstávají oddělené od jistých životních údajů.
Václav: klenotník a rodinná vzpomínka na filmový prsten
Syn Bohumíra a Otilie, Václav Křenek, se narodil 3. února 1904 na Smíchově čp. 949. Dne 14. února byl pokřtěn v košířské farnosti. Jeho rodiče i datum narození později znovu potvrdil vlastní oddací zápis. Tato shoda jej bezpečně odlišuje od dalších stejnojmenných Křenků. Václavův křest je zároveň dokladem další pražské generace rodiny.
Rodina na něj vzpomíná jako na zlatníka s pražskou dílnou. Vypráví také, že zhotovil prsten pro film Cech panen kutnohorských. Jeho povolání máme potvrzené i úředně: při svatbě roku 1945 je uveden jako klenotník. Samotný filmový prsten zatím známe z vyprávění rodiny; výrobní či jiný dobový doklad o jeho zhotoviteli ještě chybí.
Václav se 15. září 1945 v Praze oženil s Věrou Kučovou, narozenou 5. března 1923 v Kyjevě. Matrika jmenuje její rodiče Jana Kuču a Antonii Šalamounovou. Tím rozhodla i dřívější nejistotu mezi jmény Ana a Antonie v rodinných stromech. Sňatek propojil pražskou větev Křenků s Věřiným kyjevským původem. Věra později užívala příjmení Špirková po druhém manželovi Stanislavu Špirkovi, jak potvrdila rodina. Vlastní svatba z roku 1945 však přímo dokládá právě její první manželství s Václavem.
Od rodinné paměti k Danielovu stromu
Václav a Věra jsou podle rodinných podkladů rodiči dalšího Václava Křenka, Michalova otce. Přes Michala pokračuje větev k Danielovi Křenkovi, výchozí osobě dnešního rodokmenu. Jeho matka Martina, rozená Bauerová, připojuje druhou polovinu rodiny. Danielův vlastnoručně vytvořený strom pomohl shromáždit jména i ve větvích, které se teprve ověřují v archivech.
Začátek Křenků přitom zůstává otevřený. Soupis poddaných z roku 1651 uvádí v Letech Jakuba Křenka, jeho ženu Dorotu a syna Havla. Je to skutečný starší výskyt příjmení ve stejné obci, ale spojení s naším Janem zatím doložené není. Stejně tak neznáme návaznost na fojtovskou rodinu Křenků ze Solance, kterou připomíná rodinné podání. Dnešní příběh proto začíná u Jana a Anny z Letů, nikoli u vzdálenějšího jmenovce. Soupis z roku 1651 a další otevřené stopy ukazují, kam může pokračovat další pátrání.
Z čeho příběh vychází
Základem jsou přímo přečtené matriky farností Dobřichovice, Ořech, Zbraslav, Liteň, Budňany a Košíře, pražský civilní oddací zápis a policejní přihlášky. Odkazy v textu vedou na příslušné osoby a zápisy s přepisem a archivním odkazem. Novější příbuzenské vazby, filmový prsten a určení rodinných hrobů pocházejí od rodiny. Matějův přesný rodný den a vojenské ztotožnění Bohumíra mají výslovnou výhradu. Příběh zachycuje stav poznání k 18. listopadu 2026.