Příběhy rodů · Přehled rodu

Příběh Rauchů

Několik generací jedné rodiny v Hradci u Stoda, dva ševcovští mistři, válečné vzpomínky a příbuzenské cesty do Německa.

Matriky, doklady a rodinné vzpomínky · stav k 17. listopadu 2026

Kapitoly příběhu
  1. Svatba, která otevřela 18. století
  2. Dva Janové a ševcovské řemeslo
  3. Marie a její matka Apolonie
  4. Josef a Marie: svatba s církevním povolením
  5. Další Josefové a dvě Kateřiny
  6. Jaroslav, Marie a vzpomínka na strejdu Pepu
  7. Bratranci z Vorry a Ambergu
  8. Od Jaroslava a Marie k Danielovi
  9. Z čeho příběh vychází

Svatba, která otevřela 18. století

Nejstarší dosud doložený otec v naší přímé rauchovské větvi se jmenoval Václav Rauch. Byl domkářem v Hradci u Stoda. Neznáme jeho narození ani manželku, ale jeho jméno zachovala svatba syna Tadeáše, uzavřená 4. února 1772. Nevěstou byla Rozina Košlíková, dcera domkáře Tomáše Košlíka ze Vsi Touškova. Zápis má místní údaj Hradec 25 a patří do matriky farnosti Ves Touškov. Vlastní oddací zápis tak pojmenoval oba otce a posunul známou rodinu o další generaci.

Tadeáš Rauch a Rozina se znovu objevují 20. listopadu 1778, kdy se jim v Hradci čp. 25 narodil a téhož dne byl pokřtěn syn Jan. Otec je označen jako domkář. Neobvyklé jméno Tadeáš, stejná manželka a dům spojují narození se svatbou z roku 1772. Janův křest je tak dalším pevným bodem jejich společného života.

Matriční stránka se svatbou Tadeáše Raucha a Roziny Košlíkové z roku 1772
Svatba Tadeáše a Roziny je posledním zápisem na pravé straně. Jmenuje otce Václava Raucha a Tomáše Košlíka.

Pravděpodobně k našemu Tadeášovi patří také úmrtí ševcovského mistra stejného jména 30. ledna 1812 v Hradci čp. 25. Matrika uvádí sedmasedmdesát let a pohřeb 1. února. Jméno, dům i řemeslo dobře zapadají, ale zápis nejmenuje manželku ani děti. Toto úmrtí proto zůstává pravděpodobným ztotožněním; nelze z něj bez dalšího vytvořit přesné datum Tadeášova narození.

Dva Janové a ševcovské řemeslo

Jan narozený roku 1778 se 17. listopadu 1800 oženil s Apolonií. Jejich svatbu najdeme v lisovském oddílu matriky. Nevěsta je v ní zapsána jako Widmann; pozdější úřední oprava u svatby jejich syna uvádí Weidner a tuto podobu podporuje i synův křest. V příběhu ji proto nazýváme Apolonie Weidnerová, zatímco původní podoby jména zachovává přepis. Její vlastní rodný zápis ještě chybí. Sňatek z roku 1800 připojuje k Hradci rodinu z nedalekého Lisova.

Manželům se 27. března 1813 narodil další Jan Rauch, pokřtěný následující den. Otec je zde ševcovským mistrem. Stejné řemeslo pak matrika dokládá i u jeho syna: mladší Jan je při narození vlastního syna roku 1843 rovněž ševcovským mistrem a domkářem v Hradci čp. 25. Dvě generace tak spojuje jméno i povolání. Janův rodný zápis z roku 1813 výslovně jmenuje oba rodiče.

Marie a její matka Apolonie

Mladší Jan se 17. března 1840 oženil s Marií Baumgartovou, narozenou 19. dubna 1816. Její vlastní křest i svatba jmenují matku Apolonii Baumgartovou; otce neuvádějí. Mariin původ tedy sledujeme po matčině rodině. Svatba Jana a Marie obsahuje také pozdější odkazy na rodné strany obou snoubenců, podle kterých se podařilo jejich narození dohledat.

Apolonie se narodila 28. února 1788 v Hradci čp. 49. Jejím otcem byl tesař Jan Baumgart a matkou Terezie, původem z Hostouně. Čitelnější zápis Apoloniina narození pomohl rozpoznat příjmení Baumgart tam, kde v mladších dokladech vypadalo jako Bampert. Totožnost podporuje i přesný přípis jejího narození v křtu dcery Marie. Apoloniin vlastní křest tak vrátil jméno další mateřské větvi rodiny.

Josef a Marie: svatba s církevním povolením

Syn Jana a Marie, Josef Rauch, se narodil 25. září 1843 v Hradci čp. 25. Pokřtěn byl další den. Dne 25. srpna 1873 si vzal Marii Herzerovou. Jejich vlastní oddací zápis obsahuje vedle rodičů i pozoruhodnou poznámku: církevní dispens, tedy povolení kvůli příbuzenství třetího stupně. Zatím jsme neurčili společného předka, kterého se týkala. Josefovo narození a svatba z roku 1873 spojují tuto dvojici s předchozími i následujícími generacemi.

Marie Herzerová pocházela z Mířovic čp. 16. Její narození spadá do května 1845, den čteme jako 23. s výhradou. Rodiči byli Kryštof Herzer a Markéta Leiblová. V rodném zápisu zůstala poznámka o dodatečné legitimaci jejich sňatkem 2. února 1846; tento sňatek se podařilo dohledat také samostatně. Kryštof je v něm zapsán jako příslušník zeměbrany. Markétina rodina přivádí do příběhu Leiblovy z Mířovic a Dobnerovy z Lochousic. Mariin křest a svatba jejích rodičů vysvětlují i pozdější doplňky v matrice.

U Josefovy rodiny se v různých letech objevují hradecké domy 25, 19, 51 a 58. Okolnosti změn zatím neznáme.

Další Josefové a dvě Kateřiny

Josefovi a Marii se 17. března 1876 v Hradci čp. 51 narodil další Josef Rauch. Jeho manželkou se stala Kateřina Herianová, narozená podle pozdější matriky 19. října 1873. Dne 9. března 1904 pak v Hradci čp. 58 přišel na svět jejich syn, opět Josef. Právě přesné dny narození a opakovaně zapsané rodiče dovolují oddělit tři po sobě jdoucí Josefy z let 1843, 1876 a 1904. Křest z roku 1876 a křest z roku 1904 je spojují přímo.

Kateřinu Herianovou si Jaroslava Křenková, rozená Rauchová, pamatuje z dětství. Ke vzpomínce na ni patří pouť, stokoruna, kterou od ní dostávala, husí hody, chodské koláče a máslové dorty. Rodina uvádí, že Kateřina zemřela 28. prosince 1964. Její rodné příjmení Herianová přitom pomohla určit až matrika syna Josefa: z rodinné paměti byla známa především jako Kateřina Rauchová.

Josef narozený roku 1904 se 18. června 1927 oženil s druhou Kateřinou, rozenou Stahlovou. Ta se narodila 29. září 1905 v Honezovicích čp. 32 Josefu Stahlovi a Kateřině Brichzinové. Je důležité obě ženy rozlišovat: Herianová byla Josefovou matkou, Stahlová jeho manželkou. Oddací zápis z roku 1927 přímo jmenuje obě rodičovské dvojice.

Jaroslav, Marie a vzpomínka na strejdu Pepu

Podle svědectví dcery Jaroslavy se Josefovi a Kateřině narodil 4. března 1931 v Hradci u Stoda Jaroslav Rauch. Jeho manželkou byla Marie Hiblerová, později Rauchová, narozená podle rodiny 24. listopadu 1931 v Rapatově na Volyni. Jejich rodné a oddací zápisy zatím nemáme přečtené; vztahy a rodiště v této části příběhu vycházejí z rodinných podkladů. Životní data obou manželů doplňuje rodinný náhrobek v Mariánských Lázních. Jaroslavova osobní stránka rozlišuje, které údaje dokládá fotografie a které sdělila dcera.

Jaroslavova matka Kateřina zemřela 4. března 1951 v sanatoriu v Žamberku, jak potvrzuje úřední oznámení. Podle rodinného data Jaroslavova narození to byl den jeho dvacátých narozenin. Listina potvrzuje místo léčení a úmrtí, příčinu smrti však neuvádí. Úřední oznámení proto nelze zaměňovat za úplné vysvětlení jejího onemocnění.

Jaroslav měl podle rodiny staršího bratra Josefa, „strejdu Pepu“, později žijícího v Libochovicích. Jaroslava uchovala vyprávění o jeho nuceném válečném nasazení, obtížném návratu a matčině úsilí pomoci mu domů. S rodinnou vzpomínkou se velmi pravděpodobně spojuje případ mladého Josefa Raucha ze Stodska, který popsal historik Daniel Trnka. Studie zachycuje poválečný proces končící zproštěním obžaloby a jmenuje matku Kateřinu Rauchovou i strýce Václava Stahla. Totožnost s naším Josefem ještě musí definitivně potvrdit vlastní osobní či soudní doklad. Podrobnosti, včetně rozdílů mezi vzpomínkou a studií, jsou zachyceny v samostatném příběhu Josefova návratu.

Bratranci z Vorry a Ambergu

Jaroslava vzpomíná, že její otec Jaroslav po roce 1989 udržoval styky se dvěma bratranci v Německu: Bernhardem Schusterem z Vorry a Franzem Hawlitschkem z Ambergu. U každého se rýsuje cesta přes jiného Jaroslavova rodiče, ale míra jejího doložení se liší.

U Bernharda Schustera se podařilo návaznost vyjasnit. Narodil se 11. března 1920 ve Stodě čp. 46 Bernhardu Schusterovi a Marii Rauchové, narozené roku 1898. Mariin vlastní sňatek i Bernhardovo narození jmenují její rodiče Josefa Raucha a Kateřinu Herianovou, tedy stejné rodiče jako u Jaroslavova otce Josefa z roku 1904. Marie a Josef byli sourozenci; jejich synové Bernhard a Jaroslav byli bratranci. Totožnost Bernharda z Vorry navíc podpírá farní zpravodaj, který mu 11. března 2010 blahopřál k devadesátinám. Přesně se tak shodují den i rok narození. Rodný zápis a blahopřání z Vorry propojují dvě vzdálená místa v jeho životě.

U Franze Hawlitschka je spojení stále velmi pravděpodobné. Parte muže stejného jména z Ambergu uvádí narození 10. března 1926 v Hradci a úmrtí 12. října 2023. Nejpravděpodobnější rodinná cesta vede přes Markétu Stahlovou, sestru Jaroslavovy matky Kateřiny. Markéta se nejprve provdala za Josefa Havlíčka. Po ovdovění se 24. srpna 1920 vdala za jeho bratra Václava. U obou sňatků je pozdější úřední oprava příjmení na Hawlitschek. Franzovým pravděpodobným otcem je druhý muž Václav; dokud nenajdeme Franzův vlastní rodný zápis, zůstávají poslední rodičovské vazby otevřené. Markétina druhá svatba a Franzovo parte tuto stopu podporují.

Od Jaroslava a Marie k Danielovi

Jaroslav Rauch zemřel podle rodiny 2. června 2003 v Plané u Mariánských Lázní. Jeho žena Marie zemřela 16. července 2022 v Mariánských Lázních. Dny jejich úmrtí zachovává i společný rodinný náhrobek. Jejich dcera Jaroslava, provdaná Křenková, je matkou Michala Křenka a babičkou Daniela. Přes ni se rauchovská větev stává součástí stejného rodokmenu jako Křenkovi z Letů.

Od nejstaršího jmenovaného Václava Raucha k dnešní rodině vede cesta přes Tadeáše, dva Jany, tři Josefy a Jaroslava. V matrikách se střídají čeština, němčina a latina, ale opakovaně se vrací Hradec u Stoda, konkrétní domy a jména rodičů. Rodinné vzpomínky pak doplňují to, co v jejich kolonkách chybí: pouť u prababičky, strejdu Pepu nebo návštěvy bratranců. Obojí má v příběhu své místo, pokud zůstává zřejmé, odkud která zpráva pochází.

Z čeho příběh vychází

Starší generace opíráme o přímo přečtené matriky Hradce, Lisova, Mířovic a farnosti Ves Touškov; spojení Bernharda doplňuje matrika Stoda a farní zpravodaj z roku 2010. Novější rodinné vztahy a vzpomínky předala zejména Jaroslava Křenková, rozená Rauchová. Životní data Jaroslava a Marie dokládá také rodinná fotografie náhrobku. Válečný příběh Josefa porovnáváme s již přečtenou studií Daniela Trnky. Výhrady u Tadeášova úmrtí, dne narození Marie Herzerové, Franzova rodičovství a totožnosti účastníka poválečného procesu zůstávají výslovné. Stav poznání: 17. listopadu 2026.